V pondělí 17. března jsme s druháky vyjeli do Divadla v Dlouhé. Protože ráno chybělo docela dost dětí z důvodu nemoci, operativně jsme s sebou vzali i naše nejmenší žáky z nultého ročníku. Byla by škoda, kdyby rezervované vstupenky propadly.
Představení „O líné babičce“ je asi mé nejoblíbenější pro děti. Vždy se snažím každé „mé“ děti na něj vzít. Není to úplně snadné, je o něj velký zájem. Pojednává o babičce, která je čerstvě v důchodu a její děti si představují, že teď bude veškerý čas věnovat jim a vnoučatům. Nakupovat, vařit, prát, hlídat vnoučata, no prostě se vším pomáhat. Ale babička se rozhodla, že si bude v důchodu konečně užívat a plnit své celoživotní sny. Např. řídit nejrychlejší auto světa, vylézt na osmitisícovku, svézt se vzducholodí, naučit se potápět, lyžovat atd.
Podle stejnojmenné knihy Aleny Kastnerové představení skvěle zpracovali Jan Borna a Miroslav Hanuš. Celým představením se prolínají staré světové hity s českými texty, korespondujícími s dějem příběhu. Písničky herci hrají a zpívají naživo, což posouvá představení ještě na vyšší úroveň. V Líné babičce si najdou své nejen děti, ale i dospěláci, a je vidět, že i herci si představení náležitě užívají.
S dětmi jsme si Línou babičku také užili a moc ji všem doporučujeme. 🙂
Petra Zímová, třídní učitelka 2. B
