Od září 2026 budou povinně zavedeny do školních jídelen určité změny. Školní rok 2025-2026 je rokem přechodným. Nová vyhláška už je v platnosti, ale školní jídelny mají celý školní rok na to, aby se na legislativní změny připravily. Pokud Vás zajímá, jaké změny ve školním stravování nastanou, podívejte se do článku v Aktualitách (viz Změny ve stravování). Další témata související se školním stravováním jsou zpracovaná na této stránce. Nenašli jste tu odpověď na Vaši otázku? Kontaktujte nás, prosím…
Co je to spotřební koš?
Spotřební koš je nástroj, který slouží ke kontrole výživové vyváženosti jídelníčku ve školních jídelnách. Stanovuje doporučené množství jednotlivých skupin potravin, které by měly být ve školní jídelně spotřebovány za měsíc na jednoho strávníka.
Jaké skupiny spotřební koš kontroluje? Jsou to např. ovoce, zelenina, mléko a mléčné výrobky, maso, ryby, luštěniny, brambory, cukry a tuky. V každé kategorii jsou nastavené minimální a maximální měsíční hodnoty na jednoho strávníka, které musí jídelna hlídat. Cílem spotřebního koše je vařit podle zásad zdravé výživy.
Posledních dvacet let se ve školních jídelnách vařilo podle stejného spotřebního koše. Od 1. září 2025 byla vyhláška o školním stravování novelizována a s ní i spotřební koš. Až do 31. srpna 2026 je přechodné období, během kterého postupně školy musí na nový spotřební koš přejít. Od 1. září 2026 už všechny školní jídelny budou vařit podle novelizovaného spotřebního koše.
V čem je nový spotřební koš jiný? Bude menší množství masa a mléka, naopak vyšší zastoupení ryb a luštěnin. Dosud byly ovoce a zelenina dvě samostatné kategorie, nyní to bude jedna kategorie a bude muset být zastoupena v jídelníčku každý den. Dříve se do spotřebního koše uváděly hmotnosti nakoupené, nově se bude počítat čistá hmotnost, tedy např. brambory po odstranění slupky. Novela vyhlášky přísněji omezuje používání cukru, soli, nebo průmyslově zpracovaných potravin. Novinkou je také možnost, že si dítě přinese vlastní oběd, který mu škola umožní ohřát v mikrovlnné troubě.
Více informací o novinkách ve spotřebním koši najdete v Aktualitách v článku Změny ve stravování.
Jak se sestavuje jídelníček?
Jídelníček musí být sestaven tak, aby byl naplněn spotřební koš. Sestavit jídelníček na měsíc by nebylo těžké, pokud by bylo v nabídce jen jedno jídlo. Komplikovanější je plnění spotřebního koše v případě, když si děti mohou vybírat z nabídky dvou jídel. To se pak většina dětí “vyhne” např. rybám, nebo luštěninám a volí druhou nabídku.
Paní kuchařky ale spotřební koš musí plnit, a tak nezbývá, než vymýšlet finty. Jednou z nich je ta, že na menu 1 se dá jídlo, kterým se spotřební koš plní hůře. Počítá se totiž s tím, že si řada dětí zapomíná překliknout na menu 2 a tím je navýšena spotřeba žádoucí kategorie. Někdy to ale nestačí. Další taktikou, kterou strávníci mohou vnímat jako špatně sestavený jídelníček, jsou dvě málo atraktivní jídla v jednom dni. Třeba luštěniny a ryby. Proč to tak je? Protože obě tato jídla jsou ta, kterými se spotřební koš plní těžko. Kdyby k méně atraktivnímu jídlu daly paní kuchařky jídlo oblíbené, drtivá většina dětí si vybere to a to méně atraktivní jídlo by pak muselo být zařazováno do jídelníčku 3-4x častěji, aby spotřební koš byl naplněn. Lepší variantou jsou tedy dvě méně lákavá jídla čas od času, než méně atraktivní jídlo každý druhý den.
Proč jsou velké fronty na oběd?
Kapacita školní jídelny je omezená a neumožňuje obědvání všech dětí najednou, proto se před jídelnou vždy tvoří fronta. Její velikost závisí na rozvrhu jednotlivých tříd – po 4. vyučovací hodině končí svou dopolední výuku nejméně tříd, obvykle 1. a 2. ročníky. Po 5. vyučovací hodině končí více tříd a nejvíce strávníků bývá v jídelně po 6. vyučovací hodině.
Při sestavování rozvrhu se snažíme regulovat počty žáků v jednotlivých výdejních časech. Někdy stačí přesunout 5. vyučovací hodiny různým třídám na různé dny, někdy je potřeba uměle vytvořit odpolední vyučování. Třídě, která má šest vyučovacích hodin, uděláme v takovém případě odpolední vyučování (4+2), čímž využijeme po 4. vyučovací hodině volnou kapacitu školní jídelny a zmenšíme tak nápor v nejvíce vytížených časech po 5. a 6. vyučovací hodině.
Velikost porcí, možnost přídavku
Podnět: Dítě chodí ze školní jídelny hladové, porce ve školní jídelně jsou malé. Mohou si děti přidávat?
Velikosti porcí jsou nastavené vyhláškou o školním stravování. Tato porce opravdu může být pro větší jedlíky malá, ale východisko z této situace není úplně jednoduché.
Ze zkušeností víme, že řada dětí vrací nedojedený oběd buď proto, že je na ně porce velká, že jim konkrétní jídlo nechutná, nebo něco z něj prostě nejedí. Chceme, aby se děti chovaly hospodárně, a proto je vedeme k tomu, aby si u okénka požádaly o takovou porci, kterou sní, a žádné jídlo nevracely. Některé děti nejí maso, jiné špenát a jsou i tací strávníci, kteří nejí omáčky a u okénka si požádají třeba jen o suchou rýží. Díky tomu, že paní kuchařky dávají dětem porci „na míru“, a velikost normovaného oběda mají “v oku”, mohou pak v omezené míře přidávat větším jedlíkům. Ne vždy to jde, protože to závisí právě na tom, o kolik méně si řeknou děti před nimi, ale obvykle si větší jedlíci mohou alespoň jednou přidat. Pokud si některé dítě doma stěžuje na hlad, může to být také tím, že dopoledne nesvačí, nebo si k obědu nevezme polévku, protože normy jsou počítané včetně polévky..
Porce pro sportovce
Na základě výše uvedeného podnětu jsme zjišťovali, zda existuje možnost dětem porce zvětšit. Zjistili jsme, že je to možné ve školách se sportovními třídami a ve výjimečných případech je možné navýšit porci i dítěti v běžné základní škole, pokud je aktivním sportovcem.
Jestliže tedy rodič bude mít zájem o větší porci pro svého sportovce, může o větší porci písemně požádat a pokud svou žádost doloží potvrzením sportovního klubu, ve kterém je jeho dítě registrované, může škola jeho žádosti vyhovět. Cena takového oběda bude vyšší o 50 %, výživová hodnota bude navýšena o maximální možnou hodnotu, tj. o 30 %.
Dezerty
Oběd se skládá z polévky, hlavního jídla a pití. V nepravidelných intervalech je zařazován také dezert. Pod slovem “dezert” si možná většina z nás představí dortík, ale toto je “terminus technicus” a dezertem může být čerstvé ovoce, zeleninový salát, kompot, jogurt, pudink, sušenka, musli tyčinka, perník apod.
I v tomto případě vedeme děti k tomu, aby neplýtvaly. Často se v den, kdy je přílohou dezert, stávalo, že müsli tyčinka zůstala někde ležet a jablek byl plný potok před školou, nebo s ním děti po sobě pro svou zábavu házely.
Zavedli jsme tedy pravidlo, že každé dítě si vezme jeden dezert (ovoce, tyčinku, sušenku apod.) a pokud jej nechce sníst, při odchodu z jídelny ho položí na tác, který tam je připravený. Každý další si pak může při odchodu vzít pro svou potřebu jeden kus navíc. Zbylé kusy, pokud si je děti při odchodu z jídelny nerozeberou, pak putují do družiny a pochutnají si na nich děti po odpolední vycházce.
Od školního roku 2024-2025 zkoušíme rozšířit nabídku dezertů, aby si každý mohl vybrat podle své chuti. Na začátku každé obědové pauzy v den, kdy je v jídelníčku v plánu dezert, si děti mohou vybírat ze dvou či více variant – např. volí mezi rajčatovým nebo okurkovým salátem apod. Je možné, že děti, které se na oběd dostanou až koncem pauzy, už nemají na výběr všechny varianty, ale to se může každému stát i na dovolené v režimu all inclusive. Na začátku každé obědové pauzy je ale nabídka kompletní.
Ztráta (zapomenutí) karty ISIC
U výdejního okénka se děti prokazují kartou ISIC, podle které paní kuchařky poznají, jaký oběd mají dítěti vydat. Pokud dítě zapomene ISIC kartu, oběd mu nepropadne, ale musí počkat na konec fronty. Teprve až odbaví všechny strávníky, může paní kuchařka odejít od výdejního okénka do své kanceláře, aby si v počítači ověřila, jaký oběd má dítěti vydat.
Proč nestačí, aby dítě samo nahlásilo, jaký oběd má dostat? Zjistili jsme totiž, že některé děti podváděly. Když si zapomněly změnit menu, kartičku jako zapomněly a nahlásily menu 2. Na konci výdeje pak paní kuchařky zjistily, že pro několik dětí jim oběd menu 2 nezbyl. Kontrolou v počítači pak zjistily, že děti, které si „zapomněly“ kartičku a odebraly si menu 2, měly přihlášené menu 1.
Pokud dítě kartu ISIC ztratilo, je třeba ztrátu nahlásit paní hospodářce a uhradit 100 Kč za vystavení nové karty. Aby v jídelně nemuselo čekat každý den na konec fronty, je možné požádat vedoucí školní jídelny o čip (jidelna@zslipence.cz). Ten mu bude vydán na základě vratné zálohy 100 Kč, bude na něj nahrán stravovací systém a dítě jej může využívat do doby, než bude mít novou kartu ISIC.